Savana - Krajina

Savana - mapa výskytu

Savana


stupeň ohrožení

Savana, kterých je nejvíce právě v Africe, je tropický travní ekosystém, který je charakteristický roztroušenými menšími či ve větších odstupech rostoucími stromy. Koruny stromů se tak nespojují čímž umožnují světlu dostat se až na zem, kde se pak daří travním společenstvím. Některé klasifikační sytémy zahrnují pod savanu i travnaté pláně bez stromů.
Pro savany jsou typické i nerovnoměrné deštové srážky, kdy většina vody naprší obvykle v jednom období roku (období deštů).
Savany tvoří často přechodovou zónu mezi pouští a lesy.
Další informace se týkají především savan východní Afriky, které patří k nejznámějším ekosystémům celého kontinentu. Na těchto savanách žije cca 60 druhů velkých savců a přes 450 druhů ptáků, migrujících i trvale žijících.
Planiny Serengeti a Masai Mary leží v průměrné nadmořské výšce 1100 m. Travinná vegetace se zde uchytila na tenké povrchové vrstvě živné písčité půdy sopečného původu, tzv. black cotton. Tato vrstva je velice zrádná za deště, kdy rychle změkne na jemné bahno, což není na první pohled patrné. V tomto blátě pak může uvíznout i terénní vůz 4x4. Pod touto vrstvou jsou již většinou jen tvrdé žulové horniny.
Velké stromy zde najdete jen v oblastech s vyšší vrstvou půdy, ve které se kořeny mohou uchytit. Typickou dřevinnou vegetaci tvoří různé druhy akácií, např. acacia drepanolobium, acacia xanthoploea, acacia brevispica, s typickými deštníkovitými korunami, dále "sahelský datlovník" (balanites aegyptiaca) známý sladkými plody tolik oblíbenými např. u kočkodanů a paviánů, nebo myrhovníky (commiphora).
Pro vznik lesních porostů není vhodné ani klima, protože téměř všechny srážky spadnou v tzv. krátkém období deštů (prosinec až leden) a v tzv. dlouhém období deštů (březen až květen). Proto se stromy obvykle udrží jen podél břehů řek či bažin. Vznik savan také významně ovlivnují sloni, kteří se živí větvemi stromů. Pokud je slonů více než oblast unese, stromy hynou. Dalším významných faktorem jsou časté požáry, které spálí semenáčky dřevin.
Na druhou stranu sloni ani další býložravci nevadí většině savanovitých travin. Jako příklad možno uvést štětkovku (themeda triandra), vousatici (hyparrhenia) nebo vousatku (bothriochloa insculpta).
U savanových trav se vyvinula řada zajímavých adaptací, např. u některých druhů zůstávají dělivá pletiva v kolénkách živá i při uschnutí nadzemní části, jiné chrání nadzemní výhonky odumřelými listy, které odolají i požáru. U krátkostébelných savan je vegetační vrchol trav tak nízko u země, že je býložravci nedokáží okusovat. I díky těmto adaptacím vyprodukuje hektar travnaté savany v oblasti východní Afriky ročně cca 9 tun pícniny. Toto množství uživí cca 400 velkých kopytníků, např. buvoli, pakoně, zebry, gazely.
Každý druh býložravce v této oblasti ma jiné potravní nároky a živí se tedy jiným druhem trávy. Proto jeden či dva druhy nikdy nespasou všechnu trávu, která tak stihne před další pastvou zregenerovat. Tomuto ekologickému mechanismu se říká sukcese pastevních společenstev. Součástí mechanismu je i migrace velkých stád, čímž se zamezí i zničení vegetace spasením až na holou zem.
Pokud do tohoto systému ovšem zasadíte např. stáda domácích krav nebo kozy, dojde obvykle k jedinému. Krávy vypasou trávu divokým zvířatům, která oblast opustí či v horším případě pojde hlady. Práci dokončí stáda koz, která vypasou zbytky trav až na kořínky, rozruší jemnými kopýtky půdu, kterou již nedrží kořenový systém trav, a následuje drastická eroze způsobená silnými lijáky v období deštů. Tímto způsobem např. Kena zdegradovala obrovská území, která byla kdysi savanou...

Savana () - pakoně pastva savana masai mara západ slunce
Savana () - pakoně pastva savana masai mara západ slunceSavana () - Savana () - Savana () - Savana () - západ slunce pláně savana masai mara mraky pakoněSavana () -
Poslat pohlednici
kamera:
objektiv:
konvertor:--
ohniskova vzdalenost:
doba expozice:
clona:
stativ:
ISO:
lokalita:
zavřít
další
předchozí
Afrika fototisky
TOPlist