Pakůň žíhaný - Savci

Pakůň žíhaný - mapa výskytu

Pakůň žíhaný

Connochaetes taurinus

stupeň ohrožení málo dotčený

Hmotnost: samci 180-230kg, samice 150-180kg
Výška v kohoutku: 1.2-1.4m
Délka: tělo 1.7-2.4m + ocas 0.7-1m
Divoká populace: max. 1.200.000 jedinců
Délka života: 12-15 let
Rozmnožování: gestace 8 měsíců, 1 mládě
Identifikace:
Výskyt: od Keni přes Tanzánii na jih až po JAR
Biotop: travnaté pláně, savany, buš

Organizace, které se zabývají ochranou tohoto druhu:

Pakoni jsou velice pospolní a ve východní Africe lze v období sucha spatřit stáda čítající i několik desítek tisíc jedinců[, která podnikají migrace za vodou a pastvou až 1600 km dlouhé. Samci hlídkují na okrajích stáda, které udržují pohromadě a brání pásmo kolem něj, a to dokonce i během migrace. Pakoně se téměř výhradně živí trávou a potřebují často pít, proto se zdržují blízko vody a není výjimkou, když se zdržují ve stádech spolu se zebrami. Mezi přirozené a největší nepřátele pakoně patří hlavně lvi, gepardi, psy hyenové, hyeny a u vody nejčastěji krokodýli. Rohy mají jak samec, tak samice a obě pohlaví se od sebe liší pouze velikostí (samice je menší).
U pakoně žíhaného rozeznáváme celkem pět poddruhů.

MIGRACE
Nekonečné pláně východní Afriky jsou dejištěm úžasného představení – migrace 1.2 milionu pakonů a 200.000 zeber doprovázených predátory jako jsou lvi, gepardi a hyeny, kteří se vydávají za svěží pastvou na 2500km dlouhou cestu z jižních plání Serengeti na západ a dále na sever do zelených kopců Masai Mary a zpět. Osobně bohužel musím pochybovat o počtu 1.2 milionu pakonů. Pokračující masivní pytláctví provozované především ze západní hranice Serengeti významně snižuje stav stád. Zatím bohužel kompetentní autority dělají, že se nic neděje... Rovněž v Keni dochází k masivnímu úbytku zvěře způsobeného tlakem místních komunit i provozovatelů kempů všech cenových kategorií na nárazníkové oblasti okolo parků dříve určených pro zvěř.

Migrace v představách turistů znamená přechod stád přes řeku, ale migrace je vlastní posun obrovské masy zvířat, řeka či řeky jsou pouze překážkou na cestě a nutno poznamenat, že většina turistů přechod řeky Mara, Talek či Grumeti neuvidí. Jeden rok zvířata přicházejí v červenci, jindy až v září a občas, v případě slabších deštů, většina zvířat do Keni ani nedojde, tedy pozor na agentury, až vám budou něco slibovat :)

prosinec, leden, únor, březen: obrovská stáda pakonů a zeber jsou koncentrována na pláních jižní Serengeti (Ndulu a Salei) a oblasti Ngorongoro, kde je v daném období nejlepší pastva a kde přichází na svět v rozmezí několika málo týdnů 300-400 tisíc mláďat pakoňů, což přitahuje velké množství predátorů jako jsou lvi, gepardi či hyeny.

duben, květen: v tomto období již spasené pláně jižní Serengeti nedokáží stáda uživit a migrace se posouvá směrem na západ do západního koridoru, oblasti s vysokou trávou a stromovím téměř až k jezeru Victoria. Je to zároveń hlavní období deštů, kdy většina cest je naprosto nesjízdná, přesto fungují Ndutu Safari Lodge, Serengeti Serena Lodge nebo tábořiště v oblasti Ndulu.

červen: koncem května je vyčerpán i západní koridor a pakoně se musí pohnout dále na sever, jako první se obvykle vydávají na cestu stáda zeber. Přicházejí do oblasti Lamai a Mara Trianglu na hranicích Keni a Tanzánie. Je to zároven přechodné období mezí obdobím deštů a obdobím sucha. V této oblasti je v provozu řada luxusních kempů i tábořišt jako Faru Faru River Lodge, Sasakwa Hill Lodge, Sabora Plains Tented Camp, Grumeti River Camp, tábořiště Seronera nebo Moru.

červenec, srpen, září, říjen: během července se stáda postupně shromáždují podél řeky Mara, poslední překážky dělící zvířata od krátké svěží trávy na pláních Masai Mary v Keni. Často si pakoně štastně najdou k brodu místo, kde není voda hluboká a drtivá většina zvířat bez problému přejde, jindy je osud navede do hlubokých vod, které se následně doslova vaří těly plavoucími o život, těly již utopených zvířat i krokodýli. Krokodýlům však většinou stačí počkat si, až se řada zvířat ve zmatku utopí sama. Zde bych rád poznamenal, že většina turistů přechod řeky Mara neuvidí, protože přesné načasování není možné určit. Sám jsem byl u řeky Mara 14 dní v ideálním čase v druhé polovině srpna a počátkem září a za celou dobu proběhly jen 3 přechody několka set zvířat. V suchých letech překračuje řeku Mara jen velmi málo pakonů. Pokud je nicméně počasí standardní, většina pakonů nebo alespon významná část tráví čas od července do října právě v Masai Maře. Nejvhodnější ubytování v této době najdete jen v luxusních zařízeních jako jsou Serena Lodge, Governor's Main Camp, Little Governor’s Camp, Bataluer Camp nebo Kichwa Tembo Camp.

listopad: příchod krátkých deštů vrací migraci zpět na jih, aby na konci listopadu zvířata opět přicházela na pláně Ndulu a Salei v jižní Serengeti, aby se zde narodilo opět několik set tisíc mláďat. Kruh se uzavřel.

Pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - řeka brodící stádo masai mara
Pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - řeka brodící stádo masai maraPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - stádo přechod řeky migrace masai maraPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - stádo přechod řeky migrace masai maraPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - břeh řeka masai maraPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - migrace řeka přechod masai maraPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - stádo masai mara pakoně ráno úsvitPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - stádo masai mara pakoně ráno úsvitPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - mládě boj život řeka masai maraPakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) - detail hříva vousy masai mara
Poslat pohlednici
kamera:NIKON D300
objektiv:Sigma 120-300 mm F2.8 APO EX DG IF HSM
konvertor:Sigma APO 2.0 EX DG
ohniskova vzdalenost:600 mm
doba expozice:1/1000 s
clona:8
stativ:pytlík s rýží/beanbag
ISO:320
lokalita:Masai Mara, Kenya
zavřít
další
předchozí
Afrika fototisky
TOPlist